Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stroje berou práci. Rozbijme stroje!

23. 10. 2013 13:02:03
Myslel jsem si, že po dlouhé předvolební kampani, která člověka již po několik týdnů bohatě zásobuje každodenní dávkou ekonomických bizarností, jsem už relativně netečný ke zprávám v českých médiích. Přecenil jsem ale sílu své vůle. Rozhovor ekonoma z CERGE-EI Filipa Pertolda „Na technologickou revoluci nejvíce doplácí střední třída“[1] publikovaném 23. 10. 2013 mne ale trochu zvedl ze židle.

Při čtení rozhovoru jsem si připadal, jako bych se ocitnul zpátky v romantickém věku prvních parních strojů, tkalcovských stavů a dělnických hnutí, které požadovaly zachování středověkých výrobních postupů. Ze steampunkové letargie nad počítačem mne vyprostilo nemilé zjištění, že to ale asi bylo myšleno vážně.

Domnívám se, že autor často ignoruje hlavní příčiny stavu, který popisuje a mylně čtenáři předhazuje abstraktní "pokrok" a "technologie" jako příčinu nárůstu sociální nerovnosti, kterou zřejmě považuje za škodlivou. Nabízím proto pár svých polemických myšlenek.

1. Technologický pokrok znamená hospodářský růst

Lidé jsou kreativní stvoření a lidské dějiny jsou dějinami neustálého objevování a inovování. Studnice nových nápadů je nekonečná stejně, jako lidská představivost. Technologický vývoj lidstva je dokonce akcelerující. Stěžovat si na "pokrok", díky kterému je náš život mnohonásobně jednodušší, pohodlnější a levnější, než byl za časů našich prarodičů, je proto velmi pokrytecké.

Je jasné, že strukturální změny v ekonomice mohou (ale také nemusí) vést k přechodným výkyvům na trhu práce, což může některým lidem komplikovat život. Ty jsou ale tržním mechanismem v relativně krátké době vyrovnány tím, že se podniky a pracovní síla přizpůsobí novým podmínkám. Ve finále se pak mají všichni po všech stránkách lépe, než v předešlé situaci.

2. Polarizace trhu práce je normální

Polarizace trhu práce je zcela normální jev, který probíhá po staletí a je spojený s přerodem od středověkého uspořádání společnosti ve společnost moderní. Co autor rozhovoru zapomíná zmínit je současná bezprecedentní prostupnost společenských vrstev. Žijeme v době, kdy se může kdokoli, kdo je pilný a chce na sobě tvrdě pracovat, stát majitelem firmy nebo dobře placeným manažerem. Neexistují sociální normy, které by kohokoli diskvalifikovaly z trhu práce, nebo mu zabraňovaly vyhoupnout se na pracovní pozici, která ho více baví, nebo mu přináší vyšší mzdu.

3. Fatální selhávání školství

Ano, být živený po pět let státem je bezva věc. Studuje-li při tom člověk politologii nebo podobný "užitečný" obor, může se dozvědět i spoustu věcí o vývoji demokracie na Balkáně mezi lety 1732-1747. Touto "užitečnou" pílí v tržně často omezeně použitelném oboru lidského vědění ale člověk ztrácí pět let potenciální praxe ve standardním zaměstnání a poté pláče na úřadu práce, že jej v žádné firmě nechtějí.

Řešení problému je překvapivě jednoduché – zavedení školného v podobě spoluúčasti na studijních nákladech. Každý student by poté musel rozmýšlet, jestli mu ten či onen obor nabídne uplatnění, které mu stojí za pět let školného. Domnívám se, že by takové opatření odstranilo inflaci absolventů, kteří mají titul z "povídání o říkání".

4. Nečinorodá střední třída

Ne nadarmo se říká, že když potřebuješ pomocnou ruku, najdeš ji na konci své paže. Mnozí spoluobčané by si měli toto heslo ale častěji opakovat. Neustálé žehrání na "zlého" kapitalistického zaměstnavatele, neodpovídající práci a mizerný plat, ale vede – typicky česky - velmi málo lidí k tomu, aby opravdu změnili svůj život k lepšímu.

5. Evropské zpohodlnění

Problémem, o kterém raději nikdo nemluví, je narůstající pohodlnost lidí vzít na sebe rizika spojená s osamostatněním. V "bezrizikovém" evropském prostoru, kdy se o vás někdo jiný vždy postará (respektive ti, kdo odvádí daně se na vás vždy povinně složí), lidé ztrácí odvahu stát se pány vlastního života. Očividný rozdíl přináší průzkum, podle kterého chce v EU založit své podnikání 4 % mladých Evropanů. Naopak v USA se chce na vlastní nohy postavit 21 % mladých studentů.

6. Silný stát je brzdou, nikoli motorem růstu

Nedůvěra ve vlastní síly vede k posilování sil státu. Jeho rozrůstání poté logicky vede k vytlačování soukromé aktivity. A to buď přímo (stát podniká v poskytování služeb akvaparků, cukráren, výroby piva nebo energie), nebo nepřímo uvalováním regulací a zákazů na činorodé lidi. Stále se zvyšující daňové a "pojistné" požadavky státu, za které si ve finále podnikatel platí subvence pro svoji státní konkurenci, pak vede k vytlačování malých podnikatelů, kteří by měli být pilířem hospodářství, pryč z trhu. Problémem, jak je vidno, tedy nejsou "zlé" technologie, ale drahý nabobtnalý stát.

Co s tím dělat?

Technologie za nic (kromě růstu produktivity a hospodářského růstu) nemohou. Hledáme-li, co by se mělo na trhu práce změnit, tak to je především:

a) reforma vysokého školství které by mělo přestat produkovat tržně omezeně potřebné absolventy jako na Fordově běžícím pásu,

b) omezení vlivu státu, který by se měl přestat míchat do věcí, do kterých mu nic není,

c) rozvolnění pracovní a sociální legislativy a navazujících regulací,

d) výchova lidí k tomu, že starat se sám o sebe není nic nemravného.


[1] http://ekonomika.idnes.cz/rozhovor-s-filipem-pertoldem-o-polarizaci-spolecnosti-pgh-/ekonomika.aspx?c=A131022_150131_ekonomika_neh

Autor: Ivo Strejček | středa 23.10.2013 13:02 | karma článku: 40.41 | přečteno: 4949x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Adam Mikulášek

Těžba lithia je prý ztrátová. No tak investujme do fabrik na jeho zpracování!

Již léta se mluví o potřebě, aby se tu vyrábělo zboží s vysokou přidanou hodnotou. V případě lithia to znamená místo vývozu „syrového“ lithia tu vybudovat podniky na jeho zpracování, tj. především výroba baterií.

21.10.2017 v 10:37 | Karma článku: 15.77 | Přečteno: 267 | Diskuse

Luboš Smrčka

Regulovat máslo? Jen to ne!

Předvolební čas přináší podivuhodné nápady. Jedním z nich je cosi, co bychom mohli nazvat „diskusí“ o regulaci ceny másla. Rozumím, že se nikomu nechce platit 65 korun za čtvrt kila, ale cenová regulace by byla krok do pekla.

20.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 1133 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Tunel z lithia?

Copak by to bylo za volby, kdy se pár dnů před nimi nerozhořela taková pěkná a typicky česká kauzička?

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.40 | Přečteno: 8070 | Diskuse

Aleš Szabó

Euro - ANO/NE ????

Kdyby tato otázka byla zodpovězena před volbami, tak by i volby mohly proběhnout bez špinění volebních soků a zesměšňování se politiků mezi sebou. Proč tato velmi důležitá otázka zajímá média jen okrajově?

19.10.2017 v 18:50 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 390 | Diskuse

Martin Laštovica

Udělování výjimek z EET je nefér vůči poctivým podnikatelům

„Sliby, chyby,“ říká se. A před volbami to platí dvojnásob. Nechme ale stranou to, že někteří politici pravděpodobně na svoje sliby zapomínají už ve chvíli, kdy se uzavřou volební místnosti.

19.10.2017 v 12:15 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4599
Student ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE a ředitel Institutu pro studium ekonomiky a politiky (www.isep.cz, Facebook: http://www.facebook.com/isep.cz)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.