Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neplatit školné je asociální!

15. 08. 2011 16:02:00
Představte si, že restaurace zavede akci, při které se na konci večera sečtou účty všech hostů a celková útrata se potom rozdělí stejným dílem mezi jednotlivé návštěvníky bez ohledu na to, co si objednali. Budete mít při tak lákavé akci motivaci spíše šetřit, nebo si pořádně nacpat nejvybranějšími lahůdkami, když nakonec zaplatíte jen malou část svého vlastního účtu? Úvaha je jasná – každý se bude racionálně snažit „za cizí“ zkonzumovat co nejvíc a co nejdráž, jen aby se on měl co nejlépe.

Jenže bystrý pozorovatel určitě prohlédl strategii lišáckého restauratéra – to, že se každý bude „za cizí“ snažit sníst a vypít co nejvíc, nafukuje celkový součet účtů všech hostů. Jednotliví hosté si proto nepolepší, protože budou muset zaplatit své podíly účtech svých spolustrávníků. Nakonec tedy za „rozežranost“ ostatních platí víc, než by zaplatili jen za služby, které by čerpali pouze sami při umírněném a odpovědném výběru.

Zdánlivě nesouvisejícím příběhem o „speciální“ akcí v restauraci se dá popsat rozhodování lidí v našem systému poskytování „veřejných statků zadarmo“ – ať už jde o školství, zdravotnictví, nebo jiné služby hrazené z daní. Systém, kdy účet platí někdo za nás, nemáme kontrolu nad vlastními výdaji a zároveň neneseme odpovědnost za úroveň naší spotřeby, je nesmírně neefektivní a často dochází k nezměrnému nadužívání a plýtvání (proč si nedat dezert za cizí peníze, i když už jsem plný a za své bych si ho neobjednal?).

Právě studium na veřejných vysokých školách je v České republice je obecně společností považováno za „veřejný statek“ poskytovaný „zadarmo“ a „pro všechny“. V tom lze spatřit hlavní argumenty, proč by mělo být zavedené školné na vysokých školách.

První argument je principiální – vzdělání, stejně jako zdraví, nebo vstupenka na koncert, jsou statky soukromými, nikoli veřejnými. Proto by z veřejných rozpočtů neměly být plně placeny a podporovány. Každý přece studuje proto, aby se sám měl lépe. A pokud chceme nést výnosy ze vzdělání ve formě třeba vyššího platu nebo společenské prestiže, měli bychom mít i adekvátní povinnost si za vzdělání platit.

Jenže situace je dnes jiná. Proč by se dnes měl vysokoškolák otravovat s výběrem oboru, který jej bude bavit a zůstane u něj až do konce studií? A proč by se měl učit, aby ho nevyhodili po prvním semestru ze školy, když může kdykoli bez nákladů změnit vysokou školu? Právě toto selhání motivací je přímým důsledkem chybějícího školného. V systému školného by si každý dal velký pozor na to, jak rychle a dobře studuje, protože ho to stojí vlastní peníze!

Další rovinou je (a)sociální efekt neplacení školného. Studentský život je relativně nákladný - doprava, nájem, strava, knihy a učebnice (je pravdou, že tuto položku velká část studentů vůbec nevede), občas nějaké to pivo nebo kino (naopak tyto položky tvoří u některých studentů většinový podíl na rozpočtu). Podle průzkumů stojí měsíc průměrného studenta kolem osmi tisíc. Pro sociálně slabou rodinu proto může být naprosto nepředstavitelné držet na studiích dvě nebo dokonce více dětí.

V současné době mají vysoké školy omezené prostředky, jak by sociálně slabým studentům mohli pomoci. Bankovní půjčku na výdaje spojené se studiem vám žádná banka nedá. Proto systém školného a navázaných garantovaných bankovních půjček přinese školám peníze na programy sociálních stipendií pro talentované a vysoce motivované studenty, kteří by si studium nemohli za současného stavu dovolit. Je mýtem, že školné je pouze pro bohaté. Opak je pravdou – budou z něj benefitovat právě sociálně slabí studenti!

Částka školného deset tisíc za semestr, o které se zpravidla informuje, není z mého pohledu nic víc, než jakýsi „regulační poplatek“ – nikoho to nebude moc stát (deset tisíc v relaci s nesrovnatelně vyššími platy vysokoškoláků po dokončení studia je velmi malá částka), může zamezit plýtvání se zdroji ve školství (zbytečná prodlužování studia atd.) a pomůže vybudovat stipendijní systém pro nadané mladé lidi ze všech vrstev.

Chceme-li odpovědnou generaci, jejíž hospodářský a intelektuální pilíř budou právě dnešní a budoucí vysokoškoláci, musíme začít s výchovou k osobní odpovědnosti. Lákavý „socík“, kde platí jiní, rozhodně tou správnou cestou není.

Autor: Ivo Strejček | pondělí 15.8.2011 16:02 | karma článku: 43.31 | přečteno: 7156x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karel Stryczek

Na taneční zábavě v Texasu

Byl nám doporučen „super country bar“ někde na hranicích mezi Oklahomou a Texasem. Jeli jsme z města půl hodiny na západ, potom u starého ranče opustili cestu se zpevněným povrchem a zatočili na jih mezi chřestýše do stepi.

24.6.2017 v 9:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Eva Drunecká

Hoď kamenem kdo bez viny

Případ Warmbier rozpoutal vášnivé diskuze. Hororová líčení, předhánění se v líčení hrůz táborů v Severní Korei.

24.6.2017 v 3:39 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 498 | Diskuse

Jiří Fábik

Jak funguje právo – Juvenilní justice.

O tom jak se kradou děti rodičům s pomocí úřadů a s podporou soudů. Práva dle Úmluvy o právech dítěte zřejmě ani jako mezinárodní právní norma nikoho nezajímá.

24.6.2017 v 1:06 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 125 | Diskuse

David Wiltsch

Nezapomeňme si připomenout hrdiny od Zborova

Roku 1917 došlo v rámci Kerenského ofenzívy k bitvě u Zborova, kde prvně nastoupila i Československá brigáda. Z pohledu války nevýznamná bitva. Z pohledu prvního odboje však důležitá událost na cestě k samostatnému stát

23.6.2017 v 17:43 | Karma článku: 17.60 | Přečteno: 334 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jaké to je randit se skrblíkem?

Muž. Vysoký, štíhlý, usměvavý, milý, uměl zajímavě a barvitě hovořit a vyprávět. Dokázal mě pokaždé rozesmát a byl vůči mně pozorný, naslouchal mi. Jeho vadou charakteru bylo, že to byl skrblík. Miloval peníze a sám sebe, ne mě.

23.6.2017 v 15:52 | Karma článku: 25.74 | Přečteno: 1024 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4598
Student ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE a ředitel Institutu pro studium ekonomiky a politiky (www.isep.cz, Facebook: http://www.facebook.com/isep.cz)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.