Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nefundamentální přístup k záchodové míse

8. 08. 2011 10:57:49
Síť stok a kanalizací je jedinou sociální sítí, kterou využívá téměř kompletních 100% české populace. Účet na Facebooku má přitom „pouze“ každý pátý Čech. I přes toto působivé zjištění nedostává toaletní síť adekvátní mediální a společenský prostor. Stalo se módním věnovat se „zeleným“ či jinak barevným tématům, „hnědá“ témata ale nikomu moc nevoní. Obejít se přitom bez Facebooku a solární elektrárny bez větších potíží jde. Přežít bez toalety se splachováním, kterážto je nepostradatelným komplementem k stoce, a nebýt společností ostrakizován, v dnešní době díkybohu už moc nejde.

Toalety plnily v historii důležitou roli. Málokdo ví, že první použití splachovacích prazáchodů bylo popsáno při vykopávkách neolitické vesnice na Orknejích (zhruba 3000 let př. Kr.), kde přesměrovaná řeka do důmyslného kanalizačního systému odváděla odpad pryč. Ve starověkém Římě sloužily veřejné latríny ke sdružování občanů, kteří košatě debatovali nad situací v impériu a řešili tíživá filosofická témata. V druhé polovině 2. tisíciletí podnítily vynálezy v systému splachování řadu aplikací ve větším měřítku na továrních strojích, nebo na lodích a v dopravě. Splachovací záchody ale stále byly luxusem, který si mohlo dovolit jen pár vyvolených.

Neortodoxní pozorovatel by mohl říct, že kanalizace a toalety dokonce stály u zrodu moderní industriální společnosti a byly jedním z motorů průmyslové revoluce a rapidního ekonomického růstu v Evropě. Skokové zlepšení hygienických poměrů po boomu splachovacích záchodů zušlechťovalo i lidský kapitál, protože lidé méně trpěli nemocemi a infekcemi a mohli věnovat více času přemýšlení či četbě. Úžasná lidská inteligence postupující po malých inovačních krůčcích nás mechanismem pokusu a omylu dovedla až k dnešním moderním systémům, které se už o téměř vše postarají za nás.

Byť to někomu nemusí přímo „vonět pod vousy“, odvětví „hnědého“ byznysu se nemalým dílem podílí na zaměstnanosti a produktu země. Jen si představte, kolik lidí asi vstupuje do některé z fází výrobního procesu obyčejné záchodové mísy. A to se nebavíme o mýdlech, papíru a jiných toaletních potřebách a nespočtu dalších komponentů a věcí, které na oné místnosti každodenně používáme. Navíc z daní, které tyto firmy odvádí jsou placeni mimo jiné učitelé, lékaři nebo úředníci.

Zajímavý je i efekt toalet na naše (nejen) ekonomické chování. Příjemné prostředí záchodů se může promítnout do zvýšení produktivity práce zaměstnanců, nebo věrnosti a spokojenosti zákazníků. Ti se mohou po návštěvě pěkných záchodů cítit svěžejší a bezpochyby méně stresovaní a napnutí. Zaměstnanci na pracovišti jsou potom schopní odvádět lepší výkony a zákazníci utratit v obchodě či restauraci víc peněz a častěji se vracet. Mimochodem, na podnikatelském půdorysu „obecně známá solidní kvalita jídla + čisté záchody“ (což byl v Americe poloviny 20. století překvapivě novátorský přístup) vznikla síť restauraci McDonald’s, jakožto rychlá alternativa restaurací u dálnic a silnic, jejichž kvalita si ne vždy zasloužila hvězdičku Michelin.

V době vypjatého boje o záchranu planety se ukázalo, že když na toaletách hraje hudba, lidé mají tendenci méně splachovat, aby nerušili kulturní vjemy své a svých kolegů, čímž dochází k nezanedbatelným úsporám vody. Naopak v Brazílii k úsporám vody postrkovalo jedno ekohnutí své spoluobčany kampaní „Pee in shower, save the Earth“. Podle zprávy aktivistů by mohl každý z nás ušetřit nahrazením toalety sprchou až 12 litrů vody denně. A to přece za tu změnu (a drahou kampaň) stojí, no ne?

Byť by to asi nikdo neřekl, toaletní papír nemusí plnit pouze svoji primární roli, ke které byl stvořen. Může být dokonce významným indikátorem kondice hospodářství. Stejně jako zkracování dámských sukní a zužování pánských vázanek napovídá o pozitivním rostoucím trendu na trzích, snižování počtu vrstev toaletního papíru na záchodech svědčí podle studií o pravém opaku. Pokud tedy narazíte v kabince na tenký papír problematické kvality, s ekonomikou to zřejmě jde z kopce.

Obrovský vědecký potenciál záchodových témat demonstruje i debata o řešení kardinálního problému soužití mezi mužem a ženou - jaká je optimální strategie zvedání prkénka, aby užitek obou partnerů byl maximalizován. Společenská norma „nechávat prkénko dole“ (která podle mého názoru vznikla nekonsensuálně diktátem žen) je v totiž praxi často porušována, což přináší náklady sníženého užitku ze vztahu při partnerských třenicích. Po aplikování sofistikovaných modelů a použití velmi složité matematiky přišli herní teoretici (jen pro ujasnění: teorie her je matematická disciplína, která nemá nic společného s Člověče, nezlob se) s nejefektivnější strategií „muž ráno nechá prkénko nahoře a večer jej položí“. Věřím, že tato pro někoho zajisté přelomová informace zachrání nejedno manželství.

O tak širokém tématu, jakým „toaletní ekonomie“ je, by klidně mohla být napsána celá kniha. Bohužel už mi na to ale dochází papír. Doufám, že vás můj dnešní blog moc nepobouřil a v letním prázdninovém čase popíchl k přemýšlení skryté logice věcí, které nám přijdou tak běžné, že si jich normálně ani nevšímáme.

Autor: Ivo Strejček | pondělí 8.8.2011 10:57 | karma článku: 16.65 | přečteno: 1365x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Ryšán

Návrat v čase

Číst noviny škodí vašemu zdraví. Například když čtenáře straší předpovědí, že automatizace a robotizace připraví mnoho lidí o práci. (A proto je nutno vítat migranty.)

24.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Luboš Smrčka

Až realitní bublina udělá BUM!

Každá investiční bublina jednou splaskne, bouchne, vypustí se. To platí i o naší, české a především pražské bublině. Otázka není postavena tak, zda to nastane, ale jenom a pouze kdy se to stane a o kolik ceny poklesnou.

23.6.2017 v 8:02 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Jak ze zdravé země vyrobit ohroženou

Možná jste to už taky slyšeli: Na českém realitním trhu už zase existuje cenová bublina. No – tentokrát to nevypadá jen na píárovou zprávu spojených realitních kanceláří. Tentokrát vysílá kouřové signály dokonce i ČNB

23.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 46.47 | Přečteno: 8670 | Diskuse

Pavel Makovec

ČNB na „rybářských výpravách“

Při výkonu dohledu nad finančním trhem, využívá Česká národní banka (ČNB) stále více metody „rybářských výprav“, ale „velké ryby“ přitom nechává v klidu, včetně té největší...Ale o velkých rybách někdy příště, dnes jen o občanech.

22.6.2017 v 14:43 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 481 | Diskuse

Eva Mahdalová

Zelená energie ovládne svět: podívejte se proč

Jak to tak vypadá, tak zelená energie zapouští kořeny rychleji, než se původně očekávalo. Podívejte se na stěžejní důvody.

22.6.2017 v 14:19 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 725 |
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4598
Student ekonomie na Národohospodářské fakultě VŠE a ředitel Institutu pro studium ekonomiky a politiky (www.isep.cz, Facebook: http://www.facebook.com/isep.cz)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.